Archiv autora: tomas

Software pro řízení stavby

Nadpis příspěvku zní honosně, ale realita je taková, že chci jen sepsat pár rad na šikovné prográmky, které používám buď v počítači nebo v mobilu a které mi usnadňují dohled nad stavbou.

I když popisuji kombinaci Mac a iPhone, zcela jistě existují buď varianty pro Windows/Android nebo když ne varianty, tak podobně fungující alternativy.

Numbers, Excel, OpenOffice

Je důležité mít pod kontrolou rozpočet a kde jinde si ho jednoduše vytvořit, než v tabulkovém procesoru (spreadsheet). Jakmile začnete stavět, začnou peníze lítat a je dobré mít přehled o tom, co už se utratilo, kolik peněz zbývá a jestli to vychází :)

Evernote

Genialní software pro poznámky všeho druhu včetně fotek, videí, hlasových poznámek atd. Genialita spočívá v synchronizaci dat mezi verzí pro Mac a verzí pro iPhone přes cloud, takže cokoliv si poznačím na stavbě do mobilu, mám ihned v počítači a naopak.

Things

Zásadní přednost opět spočívá v synchronizaci počítačové a mobilní verze (přes cloud to umí zatím jen beta nové verze). Things je GTD aplikace a skvěle se hodí pro evidenci úkolů, které je třeba udělat. Zjednodušeně řečeno jde o takové lepší ToDo a stejně dobře  poslouží jakýkoliv „úkolovník“. Do Things eviduji úkoly typu „zavolat archeology“, „vybrat centrální vysavač“ nebo „zařídit připojení elektřiny“. Skvělé na synchronizaci je to, že kdykoliv mě napadne myšlenka/úkol, stačí ji hodit do mobilu a rázem je i v počítači.

Dropbox

Pokud zvolíte pro „řízení stavby“ nějaký software, který nemá aplikaci i pro mobil a neumí tak sám o sobě sdílet data, doporučuji používat Dropbox, který vám zajistí alespoň to, že se na mobilu v terénu můžete na data podívat (někdy i editovat, záleží na formátu).

S těmito programy neprošvihnu žádný termín nebo úkol, nezapadne mi žádná myšlenka či poznámka a mám přehled o rozpočtu stavby. A jak řídíte stavbu vy?

Jak ušetřit při stavbě domu: Na velikostí záleží

Při zbavování se přebytečné zeminy jsem zjistil sice pozdě, ale přece jednu věc – najměte si co největší auto. Vyjde vás to v součtu levněji. Mě tato zkušenost stála pár zbytečných tisícovek.

Zeminu jsem odvážel nejprve Tatrou T 148, která pobere 8 tun zeminy. Pro zatím poslední várku odvozu jsem víceméně náhodou získal větší auto, konkrétně osminápravový Mercedes s nosností 16 tun. A teď se podívejte, co to udělá finančně.

Počítejme, že se chceme zbavit 100 tun zeminy

Tatra pojede 12x (zaokrouhluji směrem dolů), náklady při blízké skládce jsou

  • 6 hodin pronájem = 3 600 Kč (600 Kč/hod)
  • 12x skládka = 14 400 Kč (1 200 Kč/auto)
  • CELKEM 18 000 Kč

Mercedes pojede 6x a náklady jsou:

  • 3 hodiny pronájem = 2700 Kč (900 Kč/hod a pro zjednodušení pominu, že nakládka trvá trochu déle)
  • 6x skládka = 12 000 Kč (2 000 Kč/auto)
  • CELKEM 14  700 Kč

Pokud přemýšlíte, proč skládka v případě Mercedesu stojí 2 000 Kč a ne 2 400 Kč, tak je to prostě tak. Na skládce jsem osobně nebyl, ale auta tam neváží, berou to spíše od oka a prostě chtěli za Mercedes „dvojku“.

Na 100 tunách zeminy se tedy s větším autem dá ušetřit cca 3 300 Kč a pokud máte trochu složitější pozemek nebo jdete se stavbou po zem, je 100 tun nic. Pokud si najímáte zvlášť i bagr, je tam další úspora v čase jeho přítomnosti (já to neřešil, bagr je na stavbě „v ceně“).

Dva týdny po prvním kopnutí

Před dvěma týdny se poprvé koplo do země a od té doby se pořád něco děje. Uplynulé dny se nesly ve znamení zbavování se přebytečné zeminy, což se ukázalo jako docela složitý problém a také se stavěla opěrná zeď. Jak už jsem psal, opěrná zeď se měnila za pochodu a já jsem opravdu strašně rád, že jsem vybral firmu, pro kterou nic není problém a když už se nějaký objeví, tak se okamžitě řeší a vyřeší.

Do fotogalerie jsem přidal fotky ze založení opěrné zdi a jedno foto z pátku, kde už je zeď skoro hotová. Pro techničtější čtenáře – zeď je ze ztraceného bednění řádně prošpikovaného železem, svisle je v každé „cihle“ desítka kari a vodorovně je zeď prokládána osmičkou. Zeď nevypadá vůbec špatně a i kdyby vypadala, nikdo na ní stejně nebude koukat, když je za domem. Už máme i vybrané převislé rostliny, které ji pokryjí :)

Tento týden se bagrují a lijí pasy pro nadzemní základovou desku, což je možná trochu překvapivé, když ještě není spodní deska, ale je to proto, že po vyhloubení částečně zapuštěného podlaží by se přes něj už bagr nedostal k bagrování pasů pro nadzemní desku. Původní plán byl, že se to udělá malým bagříkem po podzemní části, ale s ohledem na to, že místy se už naráželo na skálu, rozhodl dodavatel, že se to udělá velkým bagrem hned. Já jen doufám, že se ty desky nakonec potkají tam kde mají :)

Kromě lítání na stavbu řešíme už i interiér a jako první zkoumáme kuchyně. Zatím jsme se byli inspirovat v IKEA a překvapivě nevychází její kuchyně vůbec zle. Původně jsme mysleli, že si necháme udělat kuchyň na míru od truhláře, ale  jsme nahlodáni nechat to na IKEA. Určitě ale prozkoumáme i jiné možnosti a o výsledek se podělím. Pokud máte někdo zkušenost s výběrem kuchyně, budu rád za tipy v diskusi pod článkem.

První změna za pochodu – opěrná zeď

Bohužel se potvrdilo to, čeho jsem se bál. Opěrná zeď Stavoblock naplánovaná za domem se za dům prostě nevejde. Problém je sousedův dům, resp. to, že už stojí a to včetně oplocení. Zeď měla být zhruba metr od hranice pozemku a vyvstaly dva problémy:

  1. Nelze vybagrovat třímetrovou díru tak, že lžíce bagru bude lízat sousedův plot – to by taky plot i s kusem zahrady mohl skončit dole ve výkopu
  2. Zeď Stavoblock má jednu vlastnost – je strašně široká dole, je to v podstatě trojúhelník, jehož dolní hrana by měla mít něco ke dvěma metrům, takže teoreticky by sahala ještě pod sousedův pozemek

Nic z výše uvedeného by nebyl problém, kdyby sousedův dům ještě nestál. V takovém případě by nebyl problém se domluvit, že kvůli opěrce se odbagruje i kus jeho pozemku a po postavení opěrky se vše vrátí do původního stavu. Jenže s postaveným domem to už nejde.

Operativně jsme se s panem Smetanou ze Smestavu dohodli, že zeď posuneme blíž k domu, takže za domem nebude ulička široká 1,7 metu ale pouze 1 metr a že zeď uděláme ze ztraceného bednění, které se pořádně proloží železem. Zeď je na nejvyšším konci zakončena do tvaru L, takže ta kratší kolmá zeď hodně pomůže stabilitě celé zdi a bude to myslím dobré (spoléhám na zkušenosti stavební firmy a dozoru).  Zeď nebude sice tak hezká jako Stavoblock, ale je skoro celá za domem, kam nikdo koukat nebude. Podstatné je hlavně to, že by to cenově nemělo být dražší.

V pátek se pro opěrnou zeď vylily betonové základy a od pondělí by se měla stavět, takže na staveništi vyroste první kousek stavby :)

Na Stavoblock jsem nerezignoval, bude z něj druhá, trochu menší, opěrka pro terasu před domem.

První problém – jak se zbavit zeminy

Celý týden se bagruje a ačkoliv první odhad zněl, že se možná nebude muset odvážet žádná zemina, není to ani zdaleka pravda. Ukázalo se, že zeminy je třeba odbagrovat prakticky nekonečné množství a zdaleka ne všechna se upotřebí na terénní úpravy. Hromada na pozemku začala nabývat velikosti menší hory a tak jsem musel začít urychleně řešit nerudovskou otázku „Kam s ní„.

Dopředu upozorním, že zbavit se zeminy není sranda, můžete ji samozřejmě odvézt na skládku, ale cena za jednu Tatru zeminy je minimálně 1200 Kč, což je docela síla.

Naštěstí se ukázalo, že stavět v kopcích má jednu neocenitelnou výhodu – někomu zemina přebývá, ale spoustě jiných chybí. Lidé, kterým zemina chybí si pečlivě hlídají staveniště v okolí a nabízejí se, že si zeminu vezmou. Já měl to štěstí, že hned první den se na stavbě stavila paní, která nabízela, že si vezme klidně 20 Tater. Takže se zdálo, že je vyhráno.

Můj odhad, že zeminy mám navíc tak 10 Tater se ukázal jako zcela lichý. Pokud máte hromadu hlíny, tak věřte, že plně naložená Tatra neodveze v podstatě nic. Hromada neubývá. Paní tedy dostala 21 Tater a my se potřebovali zbavovat dalších. Protože na pozemku stála Tatra a poslat ji domů znamenalo citelnou finanční ztrátu, rozjel jsem kolotoč telefonátů a sehnal souseda o 200 metrů dál, který potřeboval také nějakou zeminu. Dostal 5 Tater a hledal jsem dál. Mezi tím už se vozilo i na skládku za oněch 1200 Kč. Štěstí nás ale neopustilo a přišel další soused, který dostal 9 Tater.

Odvoz zeminy
Odvoz zeminy

Celkově jsme odvozili za tři dny 45 Tater hlíny a z toho naštěstí asi jen 12 na placenou skládku. Muset dát na skládku všech 45 by pořádně nabouralo rozpočet stavby.

Stejně to ale vypadá, že ještě nějakou hlínu budu muset udat, ale naštěstí snad ne tak narychlo, takže jsem rozhodil nabídku v ulici a doufám, že další případné Tatry udám zadarmo sousedům.

Poučení

  • vybagrovaná hlína nabývá strašně na objemu, čili vybagrovaný kubík zeminy nerovná se zdaleka kubík ležící zeminy
  • jedna Tatra je jako plivnutí do moře, pokud se vám zdá, že je hromada na 5 Tater, je to doopravdy tak 20 Tater
  • odvážet zeminu na skládku je pekelně drahé, pokud víte, že budete potřebovat zeminu odvézt, najděte si dopředu někoho, kdo si ji vezme zadarmo
  • Tatra stojí cca 600 Kč/hod a přesun cca 37 Kč/km

Na to, jak rostla díra v zemi a hromada vytěžené hlíny, se mrkněte do galerie.

Proč nešetřit na právníkovi

Před časem jsem v příspěvku co dělat na klíč a co ne popisoval, na čem se dá ušetřit. Dnes tu mám příspěvek na téma na čem se šetřit nevyplácí.

Nechte si zkontrolovat smlouvy právníkem

Investujte do právníka, který vám projde smlouvy s dodavateli. Občas se člověk nestačí divit, co jsou lidé schopni podepsat a když pak dojde na problémy, jen se diví. Stavba domu představuje investici v řádu miliónů a dát jednotky tisíc za právníka se bohatě vyplatí. Já osobně bych si netroufl podepsat smlouvu, která mě zavazuje platit miliony, bez toho, aby ji viděl právník.

V mém případě jsem u žádného z dodavatelů nenarazil na vyloženě špatné smlouvy, ve kterých by byly nějaké maskované podrazy, ale na druhou stranu tam bylo dost míst, která právník upravil tak, abych byl lépe chráněn, nebo aby se smlouva nedala vykládat jinak, než je zamýšlena.

Někde na internetu jsem četl názor, že smlouvy Celetu jsou psané výrazně ve prospěch Celetu – nemám ten pocit. Neměnili jsme v ní nic zásadního a smlouva byla v podstatě standardní.

Na co si dát ve smlouvách pozor

  • dodavatel by měl  mít stavbu pojištěnou
  • jasně definujte povinnost oznamovat jednotlivé kroky včas stavebnímu dozoru
  • dobře si přečtěte záruční podmínky, termíny a sankce za jejich neplnění
  • snažte se co největší část plateb posunout na konec, tj. po předání domu. Jakmile nedržíte dost peněz, může být motivace dodavatele k odstranění případných nedodělků dost nízká
  • podmiňte uhrazení poslední splátky odstraněním všech nedodělků a vad
  • nikdy neplaťte příliš velké částky předem, plaťte vždy po odevzdání práce, rozhodně neplaťte předem celou sumu!
  • nepřipusťte, aby se částka za dílo mohla měnit v průběhu stavby, trvejte na pevné ceně za dílo dle projektové dokumentace
  • pokud vám v jednání o smlouvě dodavatel nechce vyjít vstříc a trvá na pro vás nevýhodných pasážích, jděte pryč
  • myslete na to, že i sebesympatičtější člověk se po podpisu smlouvy může změnit (když ptáčka lapají …)

Klidně se v diskuzi podělte o zkušenosti a špeky ve smlouvách, na které jste narazili.

Co se dělo v květnu

Dostal jsem odpověď od archeologů, která mě  mě trochu vyděsila, protože proti stavbě sice nic neměli, ale bude prý nutný základní výzkum odbornou organizací. Potřebují prý dohlížet na sejmutí ornice a po sejmutí udělají archeologický výzkum a teprve po něm se může dál pokračovat ve stavbě.  Pozitivní je aspoň informace, že archeologický výzkum vyvolaný zemními pracemi není hrazen investorem.

O pár dní později se archeologický průzkum vyřešil. Poté, co mě trochu vyděsila první odpověď, jsem poslal s předstihem formulář pro oznámení stavby a závěr je ten, že den před zaléváním pasů mám zavolat, archeolog si to vyfotí a prozkoumá a tím je hotovo.

Protože už to začalo vypadat na brzké zahájení stavby, poslal jsem  žádost o připojení vody a žádost o připojení k elektrické síti. ČEZ má celý proces trochu vychytanější něž VAK Beroun, protože vše se řeší elektronicky. Vodovody a kanalizace jedou přes klasickou poštu. Obě žádosti doputovaly na správná místa a už brzy dojde k instalaci.

Podepsal jsem smlouvu na spodní stavbu s firmou Smestav.

Když se sešly všechny správné podpisy na všech dokumentech a smlouvách, mohl jsem oznámit, že prvního června začínáme (a začali jsme).

V posledním květnovém příspěvku jsem se zabýval stavebním dozorem a tím, proč ho považuji za nutnost.

Slavnostní výkop

Už je to tady! Dnes najel bagr od Smestavu a začaly výkopové práce. Zdá se, že zeminy bude opravdu hodně a možná se bude muset i odvážet, což by mohl být problém (hlavně finanční). Odvozu zeminy jsem se chtěl od začátku vyhnout, protože je neskutečně drahé se jí zbavit, pokud si ji nevezme někdo, kdo ji zrovna potřebuje např. na zasypání nějaké jámy nebo srovnání pozemku.

Podle hrubých odhadů to mělo plus mínus vyjít tak, že vybagrovaná zemina se použije pro navezení terasy, ale je možné, že model v počítači se oproti realitě liší a budu se muset přebytečné hlíny zbavit. Kdyby měl někdo ze čtenářů tip jak na to, budu rád.

No, zkrátka už začínají ty praktické starosti, na které jsem se tři měsíce těšil a teď budu možná rád vzpomínat na dobu, kdy jsem řešil „jen“ papíry :)

Začaly výkopové práce

 

Stavební dozor považuji za nutnost

Jak už jsem psal, nejsem stavař a proto si rozhodně netroufám kontrolovat sám stavbu domu. Poučen reportážemi na všech našich TV si rozhodně netroufnu nechat výsledek jen na stavební firmě, i kdyby byla sebelepší a měla sebekrásnější reference.  Utrácím velké peníze, takže tady se bohatě vyplatí ono okřídlené „důvěřuj, ale prověřuj“.

Moji dodavatelé neměli s přítomností stavebního dozoru nejmenší problémy, spíše to brali jako plus a doporučovali mi to. Upřímně řečeno, kdyby mě dodavatel od stavebního dozoru zrazoval, asi by to byl jasný signál k jeho opuštění.

Já jsem svůj stavební dozor našel tak, že si on našel mě. Zadával jsem na server aaapoptavka.cz poptávku na výstavbu opěrné zdi a pan Miroslav Jenč mi napsal, že sice nepostaví zeď, ale že by mi mohl nabídnou služby stavebního dozoru. Vyměnili jsme si několik e-mailů, sešli se osobně na schůzce a plácli jsme si. O zkušenostech samozřejmě poreferuji zde na blogu.

Co by měl dělat stavební dozor

Jak už z názvu plyne, kontroluje a dozoruje stavební firmu, jestli dělá vše podle projektu, jestli používá správné materiály a postupy, zkrátka jestli někde nedělají něco, co není úplně správně a může to v budoucnu přinést problémy.

Od mého stavebního dozoru jsem slyšel historku, kdy nechal firmu rozbít zalitý beton, protože mu včas neukázali, jaké železo tam je a jak je udělané. Já osobně bych asi takhle drsný být nedokázal, takže je dobré mít na to někoho, kdo to udělá za vás :). Za sebe pevně doufám, že stavba proběhne bez komplikací a k nějakým vyhroceným situacím nedojde.

Kolik stojí stavební dozor

Setkal jsem se s více přístupy kalkulace ceny, ale vždy to po přepočtu vychází velice zhruba na cca 1000 Kč za jednu návštěvu stavby. Můžete platit za návštěvu, můžete si domluvit měsíční paušál nebo nějakou kombinaci obojího. Výrazně levněji dozor podle mého názoru nepořídíte, protože když se podíváte na hodinovou mzdu odborných profesí a to, kolik času kontrolou staveniště a cestováním dozor stráví, je ta cena odpovídající.

 

Prvního června začínáme

Dobrá věc se podařila, všechny smlouvy jsou podepsané a 1. 6. 2012 to vypukne. Podle plánů a smluv by mělo být hotovo 15. 12. 2012, takže to vidím tak, že se budeme stěhovat na Štědrý den :)

Základní „parta“ dodavatelů vypadá takto:

  • Smestav – dodavatel spodní stavby a základové desky
  • Celet – dodavatel horní dřevostavby
  • Miroslav Jenč – stavební dozor

Jsem rád, že se konečně začne něco dít, protože to čekání na všechny potřebné podpisy bylo nekonečné a člověk to často vůbec nemohl ovlivnit.