Archiv štítku: smestav

Dokončovací práce venku i uvnitř

Po kratší přestávce po vylití podlah už zase řemeslníci makají na plné obrátky. Za poslední týden se toho stihlo docela dost.

Podlahy

Po 4 dnech podlahy v tomto počasí moc důvěry nevzbuzovaly a raději jsem po nich chodil velmi opatrně. Vlhkost v domě byla doslova hmatatelná, protože po oknech stékaly kapky vody a mokré byly i kliky. Větráním se to ale brzy srovnalo a teď po dvou týdnech už vlhkost vidět není. Nicméně nepochybuji o tom, že v podlahách jsou ještě litry vody, která musí ven. Po týdnu už jely práce uvnitř naplno a podlahy tím snad nijak neutrpěly (kromě špíny, která tam už zase je).

Hotové podlahy
Hotové podlahy

Sádrokartony

Dodělávají se načisto sádrokartony, aby je mohli příští týden přebrousit a o víkendu se mohlo malovat. Přibyla nám zídka okolo schodů, takže při neopatrném pohybu po obýváku už nám nikdo nespadne o patro níž :) Rovněž se instalují pouzdra pro posuvné dveře v koupelně a šatně, takže už to zase bude více vypadat jako ve finálním stavu a můžeme začít propočítávat obklady.

Fasáda

Příští týden by se měla dodělat komplet fasáda, tak doufejme, že nepřijdou deště a povede se to. Lešení kolem domu nám blokuje finalizaci terénních prací. Potřebujeme hlavně doladit vjezd do garáže  a vrátit do původního stavu chodník před domem, který jsme rozebrali, aby ho těžká technika nezničila. Kromě toho ještě vůbec není udělán přístup do domu, který by se už také hodil.

Spodní stavbu jsme dali zatím do polystyrenu a lepidla a uvidí se, jak to vyjde s finální fasádou.

Spodní fasáda
Spodní fasáda

Plot, vsakovací jímky

Minulý týden jsme zvládli i půlku rýhy pro plot ze Stavoblocku, ale se stavbou bohužel musíme počkat na finalizaci terénu, protože po postavení plotu už bagr na zahradu nedostaneme.

Přítomnost malého bagříku jsme využili pro vyhloubení dvou vsakovacích jam na dešťovku. Tu u garáže jsme udělali komplet, takže už je zase zasypaná. Druhá čeká na dodělání, protože došel štěrk a také jeho vození kolečkem není úplně jednoduché, takže doufám, že mi ho tam příště doveze bagr :)

Bagřík
Bagřík

Pokud všechno klapne a vyjde počasí, měl by být Celet až na drobnější dodělávky hotov příští týden a stejně tak bychom chtěli dotáhnout se Smestavem terén. Reálně hrozí, že když se tam bagr nedostane teď, zůstane nám stávající stav do jara a to by bylo dost nepříjemné.

Podlahové topení, lití podlah a břečťan

Konečně jsme se dostali ke kompletaci podlah, bez kterých se dál nedá moc dobře pokračovat, protože vše už je prakticky hotové a je třeba začít dělat dokončovací práce.

Minulý víkend tedy nastoupil Smestav a začalo se připravovat lití podlah. V horním patře máme anhydrit, který jsem po dohodě volil hlavně proto, že by se na něj už neměla dělat stěrka a může se rovnou pokládat krytina (v našem případě vinyl). Ve spodní části domu je nějaký obyčejnější beton, protože nejde o obytné prostory.

V 1.NP máme dle projektu 15 cm polystyrenu a 5 cm betonu. Když jsem viděl všude položených 15 cm polystyrenu, hned dům vypadal jinak, člověk by neřekl, jak se výraz změní jen tím, že jste o 15 cm výš. Bohužel jsem při obhlídce polystyrenu úplně zapomněl fotit, takže máme až foto s položeným topením.

Podlahové topení

V celkém domě je elektrické podlahové topení AEG, konkrétně je to uvedené jako AEG  SDH –  speciální topné rohože SDH Twin ( 120 W/m2 ), šíře 90 cm, určené do anhydritu. Podle toho, co jsem o topení načetl, by mělo být to podlahové úspornější než klasické radiátory a účet za elektřinu by mě také neměl položit, tak jsem zvědav na první vyúčtování. V záloze máme ještě krb a relativně nedaleko les :)

Když bylo všude položené topení, přijel mix a vše zalil do anhydritu a betonu a teď budeme několik týdnů čekat, co to udělá. V současném počasí to po čtyřech dnech zatím nebyla žádná sláva a rozhodně bych po tom trvale nechodil. A protože jsem po tom nechtěl moc dupat, nemám ještě ani fotky vylitých podlah. Snad něco nafotím o víkendu.

Za normálního počasí by měly být podlahy připravené k pokládce krytin za cca 4 týdny, ale v zimě to může trvat déle. Údajně by později ale mělo jít podlahy lehounce temperovat podlahovým topením, aby vysychaly rychleji, tak uvidíme.

A abych nezapomněl, vysadili jsme první rostliny do budoucí zahrady – břečťan k opěrné zdi. Snad přežije zimu :)

Břečťan

Bazén hotov, stavba pozastavena

Další nepříjemnou komplikací na stavbě je momentálně počasí. Každodenní bouřky a přívalové deště nám v základech pro podsklepení vytvořili neplánovaný bazén a stavební dozor pozastavil stavbu, protože se nedají vybagrovat a zalít pasy.

Potřebujeme pár dní bez deště, aby se dala dobagrovat jáma, vybagrovat v ní pasy a ty zalít betonem. To vše se musí udělat tak, aby do procesu nepřišel déšť. Nějaká přeháňka by asi nevadila, ale přívalový déšť, který dno základů naplní dvaceti čísly vody, není pro beton asi to pravé ořechové. Vypadá to, že ztratíme týden, ale snad se to povede nahnat. Kdyby ne, máme 14 dní rezervu, než nastoupí Celet, takže problém to zatím není.

Fotka mluví za vše (celá fotogalerie):

Neplánovaný bazén
Neplánovaný bazén ve sklepě

 

BTW: potěšilo mě, když mi soused říkal, jak Smestav pracuje: „U tebe pracovali i v dešti, ti moji mi ráno zavolali, že dneska nepřijdou, protože prší“. Fakt jsem měl při volbě Smestavu šťastnou ruku, tak se to snad nepokazí u dalších dodavatelů.

Dva týdny po prvním kopnutí

Před dvěma týdny se poprvé koplo do země a od té doby se pořád něco děje. Uplynulé dny se nesly ve znamení zbavování se přebytečné zeminy, což se ukázalo jako docela složitý problém a také se stavěla opěrná zeď. Jak už jsem psal, opěrná zeď se měnila za pochodu a já jsem opravdu strašně rád, že jsem vybral firmu, pro kterou nic není problém a když už se nějaký objeví, tak se okamžitě řeší a vyřeší.

Do fotogalerie jsem přidal fotky ze založení opěrné zdi a jedno foto z pátku, kde už je zeď skoro hotová. Pro techničtější čtenáře – zeď je ze ztraceného bednění řádně prošpikovaného železem, svisle je v každé „cihle“ desítka kari a vodorovně je zeď prokládána osmičkou. Zeď nevypadá vůbec špatně a i kdyby vypadala, nikdo na ní stejně nebude koukat, když je za domem. Už máme i vybrané převislé rostliny, které ji pokryjí :)

Tento týden se bagrují a lijí pasy pro nadzemní základovou desku, což je možná trochu překvapivé, když ještě není spodní deska, ale je to proto, že po vyhloubení částečně zapuštěného podlaží by se přes něj už bagr nedostal k bagrování pasů pro nadzemní desku. Původní plán byl, že se to udělá malým bagříkem po podzemní části, ale s ohledem na to, že místy se už naráželo na skálu, rozhodl dodavatel, že se to udělá velkým bagrem hned. Já jen doufám, že se ty desky nakonec potkají tam kde mají :)

Kromě lítání na stavbu řešíme už i interiér a jako první zkoumáme kuchyně. Zatím jsme se byli inspirovat v IKEA a překvapivě nevychází její kuchyně vůbec zle. Původně jsme mysleli, že si necháme udělat kuchyň na míru od truhláře, ale  jsme nahlodáni nechat to na IKEA. Určitě ale prozkoumáme i jiné možnosti a o výsledek se podělím. Pokud máte někdo zkušenost s výběrem kuchyně, budu rád za tipy v diskusi pod článkem.

První změna za pochodu – opěrná zeď

Bohužel se potvrdilo to, čeho jsem se bál. Opěrná zeď Stavoblock naplánovaná za domem se za dům prostě nevejde. Problém je sousedův dům, resp. to, že už stojí a to včetně oplocení. Zeď měla být zhruba metr od hranice pozemku a vyvstaly dva problémy:

  1. Nelze vybagrovat třímetrovou díru tak, že lžíce bagru bude lízat sousedův plot – to by taky plot i s kusem zahrady mohl skončit dole ve výkopu
  2. Zeď Stavoblock má jednu vlastnost – je strašně široká dole, je to v podstatě trojúhelník, jehož dolní hrana by měla mít něco ke dvěma metrům, takže teoreticky by sahala ještě pod sousedův pozemek

Nic z výše uvedeného by nebyl problém, kdyby sousedův dům ještě nestál. V takovém případě by nebyl problém se domluvit, že kvůli opěrce se odbagruje i kus jeho pozemku a po postavení opěrky se vše vrátí do původního stavu. Jenže s postaveným domem to už nejde.

Operativně jsme se s panem Smetanou ze Smestavu dohodli, že zeď posuneme blíž k domu, takže za domem nebude ulička široká 1,7 metu ale pouze 1 metr a že zeď uděláme ze ztraceného bednění, které se pořádně proloží železem. Zeď je na nejvyšším konci zakončena do tvaru L, takže ta kratší kolmá zeď hodně pomůže stabilitě celé zdi a bude to myslím dobré (spoléhám na zkušenosti stavební firmy a dozoru).  Zeď nebude sice tak hezká jako Stavoblock, ale je skoro celá za domem, kam nikdo koukat nebude. Podstatné je hlavně to, že by to cenově nemělo být dražší.

V pátek se pro opěrnou zeď vylily betonové základy a od pondělí by se měla stavět, takže na staveništi vyroste první kousek stavby :)

Na Stavoblock jsem nerezignoval, bude z něj druhá, trochu menší, opěrka pro terasu před domem.

První problém – jak se zbavit zeminy

Celý týden se bagruje a ačkoliv první odhad zněl, že se možná nebude muset odvážet žádná zemina, není to ani zdaleka pravda. Ukázalo se, že zeminy je třeba odbagrovat prakticky nekonečné množství a zdaleka ne všechna se upotřebí na terénní úpravy. Hromada na pozemku začala nabývat velikosti menší hory a tak jsem musel začít urychleně řešit nerudovskou otázku „Kam s ní„.

Dopředu upozorním, že zbavit se zeminy není sranda, můžete ji samozřejmě odvézt na skládku, ale cena za jednu Tatru zeminy je minimálně 1200 Kč, což je docela síla.

Naštěstí se ukázalo, že stavět v kopcích má jednu neocenitelnou výhodu – někomu zemina přebývá, ale spoustě jiných chybí. Lidé, kterým zemina chybí si pečlivě hlídají staveniště v okolí a nabízejí se, že si zeminu vezmou. Já měl to štěstí, že hned první den se na stavbě stavila paní, která nabízela, že si vezme klidně 20 Tater. Takže se zdálo, že je vyhráno.

Můj odhad, že zeminy mám navíc tak 10 Tater se ukázal jako zcela lichý. Pokud máte hromadu hlíny, tak věřte, že plně naložená Tatra neodveze v podstatě nic. Hromada neubývá. Paní tedy dostala 21 Tater a my se potřebovali zbavovat dalších. Protože na pozemku stála Tatra a poslat ji domů znamenalo citelnou finanční ztrátu, rozjel jsem kolotoč telefonátů a sehnal souseda o 200 metrů dál, který potřeboval také nějakou zeminu. Dostal 5 Tater a hledal jsem dál. Mezi tím už se vozilo i na skládku za oněch 1200 Kč. Štěstí nás ale neopustilo a přišel další soused, který dostal 9 Tater.

Odvoz zeminy
Odvoz zeminy

Celkově jsme odvozili za tři dny 45 Tater hlíny a z toho naštěstí asi jen 12 na placenou skládku. Muset dát na skládku všech 45 by pořádně nabouralo rozpočet stavby.

Stejně to ale vypadá, že ještě nějakou hlínu budu muset udat, ale naštěstí snad ne tak narychlo, takže jsem rozhodil nabídku v ulici a doufám, že další případné Tatry udám zadarmo sousedům.

Poučení

  • vybagrovaná hlína nabývá strašně na objemu, čili vybagrovaný kubík zeminy nerovná se zdaleka kubík ležící zeminy
  • jedna Tatra je jako plivnutí do moře, pokud se vám zdá, že je hromada na 5 Tater, je to doopravdy tak 20 Tater
  • odvážet zeminu na skládku je pekelně drahé, pokud víte, že budete potřebovat zeminu odvézt, najděte si dopředu někoho, kdo si ji vezme zadarmo
  • Tatra stojí cca 600 Kč/hod a přesun cca 37 Kč/km

Na to, jak rostla díra v zemi a hromada vytěžené hlíny, se mrkněte do galerie.

Co se dělo v květnu

Dostal jsem odpověď od archeologů, která mě  mě trochu vyděsila, protože proti stavbě sice nic neměli, ale bude prý nutný základní výzkum odbornou organizací. Potřebují prý dohlížet na sejmutí ornice a po sejmutí udělají archeologický výzkum a teprve po něm se může dál pokračovat ve stavbě.  Pozitivní je aspoň informace, že archeologický výzkum vyvolaný zemními pracemi není hrazen investorem.

O pár dní později se archeologický průzkum vyřešil. Poté, co mě trochu vyděsila první odpověď, jsem poslal s předstihem formulář pro oznámení stavby a závěr je ten, že den před zaléváním pasů mám zavolat, archeolog si to vyfotí a prozkoumá a tím je hotovo.

Protože už to začalo vypadat na brzké zahájení stavby, poslal jsem  žádost o připojení vody a žádost o připojení k elektrické síti. ČEZ má celý proces trochu vychytanější něž VAK Beroun, protože vše se řeší elektronicky. Vodovody a kanalizace jedou přes klasickou poštu. Obě žádosti doputovaly na správná místa a už brzy dojde k instalaci.

Podepsal jsem smlouvu na spodní stavbu s firmou Smestav.

Když se sešly všechny správné podpisy na všech dokumentech a smlouvách, mohl jsem oznámit, že prvního června začínáme (a začali jsme).

V posledním květnovém příspěvku jsem se zabýval stavebním dozorem a tím, proč ho považuji za nutnost.

Slavnostní výkop

Už je to tady! Dnes najel bagr od Smestavu a začaly výkopové práce. Zdá se, že zeminy bude opravdu hodně a možná se bude muset i odvážet, což by mohl být problém (hlavně finanční). Odvozu zeminy jsem se chtěl od začátku vyhnout, protože je neskutečně drahé se jí zbavit, pokud si ji nevezme někdo, kdo ji zrovna potřebuje např. na zasypání nějaké jámy nebo srovnání pozemku.

Podle hrubých odhadů to mělo plus mínus vyjít tak, že vybagrovaná zemina se použije pro navezení terasy, ale je možné, že model v počítači se oproti realitě liší a budu se muset přebytečné hlíny zbavit. Kdyby měl někdo ze čtenářů tip jak na to, budu rád.

No, zkrátka už začínají ty praktické starosti, na které jsem se tři měsíce těšil a teď budu možná rád vzpomínat na dobu, kdy jsem řešil „jen“ papíry :)

Začaly výkopové práce

 

Prvního června začínáme

Dobrá věc se podařila, všechny smlouvy jsou podepsané a 1. 6. 2012 to vypukne. Podle plánů a smluv by mělo být hotovo 15. 12. 2012, takže to vidím tak, že se budeme stěhovat na Štědrý den :)

Základní „parta“ dodavatelů vypadá takto:

  • Smestav – dodavatel spodní stavby a základové desky
  • Celet – dodavatel horní dřevostavby
  • Miroslav Jenč – stavební dozor

Jsem rád, že se konečně začne něco dít, protože to čekání na všechny potřebné podpisy bylo nekonečné a člověk to často vůbec nemohl ovlivnit.

Spodní stavbu bude dělat firma Smestav

Náš dům je trochu atypický v tom, že dřevostavba bude na částečném podsklepení a garáži a toto podsklepení je částečně zahrabané do svahu. Máme v podstatě takové jedno polopodzemní patro. No a tato betonová část je trochu problém, protože dodavatelé dřevostaveb si poradí s běžnou základovou deskou, ale podsklepení je na ně už trochu moc.

Oslovil jsem několik stavebních firem a zarazilo mě, jak obrovský rozptyl v cenách jsou schopné poslat – výjimkou není ani to, že pošlou kalkulaci na dvojnásobek ceny, za kterou to nakonec mám. Mým hlavním požadavkem byla seriózní firma s historií a i když jsem měl už skoro vybráno a podepsáno,  nakonec z dohody sešlo (což se nakonec ukázalo jako dobré, viz dále).

Stalo se to, že jsme si řekli nějaké cenové odhady na základě první verze projektu. Cena vypadala slušně a rozešli jsme se s tím, že po dodání finálního projektu cenu doladíme. Ve finálním projektu se neměnilo nic zásadního, takže mě opravdu šokovalo, když přišla cena vyšší o více než 40 %. Když jsem chtěl ten nárůst nějak vysvětlit  a pokud možno s cenou něco udělat, nedostal jsem již nikdy odpověď. Šlo o větší firmu, takže moje zakázka pro ně asi nebyla životně důležitá, ale přesto mě takové chování překvapilo a naštvalo.

Když tedy vybouchla tato firma, hledali jsme dál a pan Drahoš z Celetu dostal přes další své své známe doporučení na firmu Smestav pana Smetany a tento tip zatím vypadá jako opravdu výborný. Z osobních schůzek s panem Smetanou mám velice dobrý pocit a pevně doufám, že i realita mě v něm utvrdí. Kromě jiného mě například upozornil, že kalkulace od výše zmíněné firmy obsahovala úplně nesmyslnou hydroizolaci, se kterou bych mohl mít problémy. Sympatické je i to, že cena Smestavu je konečná a jak říká pan Smetana – i kdyby na stavbě zjistili, že zapomněli kalkulovat jednu stěnu, je to jejich chyba a já nic navíc platit nebudu.

Co mě na Smestavu vyhovuje:

  • rozumná cena
  • rozumný způsob placení (žádné peníze dopředu)
  • zaměstnávají Čechy
  • mají vlastní techniku
  • velice vstřícné jednání, ze kterého mám pocit, že by namísto smluv stačilo podání ruky a dohoda by platila

I to, že web mají trošku zanedbán proto, že makají na stavbách a na web nemají čas, je mi tak nějak sympatické :)

Tak jen doufám, že to tímto příspěvkem nezakřiknu a nebudu ho muset opravovat. O reálné zkušenosti se samozřejmě podělím.