Archiv rubriky: Nezařazené

Relativita peněz při stavbě domu

Nezařazené

Ekonomické okénko :) Při stavbě domu hrozí, že začnete vnímat peníze jinak, než je vnímáte normálně. Nejsem ekonom, ale logicky to bude asi tím, že najednou počítáte v milionech a pak nějaká tisícovka vypadá nepodstatně.

Uvědomil jsem si to znovu při psaní článku o tom, co dělat na klíč a co ne. Plánuji v něm například ušetřit za interiérové dveře. Nevím, kolik to bude, ale i kdybych ušetřil 1000 Kč na jedněch, bude úspora 13 000 Kč. To je kapka v moři při pohledu na celkový rozpočet a někdo by nad tím mohl mávnou rukou. Jenže za 13 000 může být spoustu věcí – napadá mě lednička, sedačka či zahradní nábytek. Podobnou sumu ušetřím za vymalování a mám např. další spotřebiče do kuchyně. Prostě tisícovku vyděláváte úplně stejně dlouho, ať dům stavíte nebo ne.

Pokud se člověk nechce stavbou domu zruinovat, musí si neustále připomínat, že peníze mají stále stejnou hodnotu i když teď náhodou chvilku počítáte v milionech. Jakmile budete mít tendenci u kalkulace mávnout rukou, když jde jen o „blbých“ 5000 Kč, přečtěte si tento článek znovu :)

Někde jsem četl myšlenku, která zněla nějak takto a přesně vystihuje podstatu: „Kupovat zbytečně drahé věci není frajeřina, ale blbost.“

Někdy příště napíšu, na čem se rozhodně šetřit nevyplácí.

Co dělat na klíč a co ne

Nezařazené, , ,

Necháváme si stavět dům v podstatě na klíč, protože nejsem ani zedník ani tesař/truhlář a raději se budu věnovat tomu, co umím a nenechám si pro pár ušetřených korun nechat spadnout dům na hlavu. Jsou sice i tací, co staví dům úplně sami, ale to je trochu jiný level :)

Nicméně i když se rozhodnete pro stavbu na klíč, je dobré popřemýšlet a nevzít úplně všechno. Firma stavící dům umí postavit dům, ale logicky nemá kapacity a možná ani chuť vám shánět nejlevnější dlaždičky, jímku, plovoucí podlahu a podobně. Sice může mít velkoobchodní ceny, ale určitě nebude sledovat akce či výprodeje, aby vám dala kachlíčky o 100 Kč levněji.

Tady musím pochválit jednání firmy Celet, resp. pana Drahoše, který mi u mnoha věcí na rovinu řekl, abych si je od nich nebral, že když se budu trochu snažit a najdu si je sám, ušetřím. Jeho logika je jasná – vyděláváme na stavbě domu a to nám stačí.

Co jsem z cen na klíč vyhodil

Interiérové dveře

V nabídce jsou dveře Sapeli za 7000 Kč/ks včetně zárubní. To není úplně blbá cena, na druhou stranu v TV mají teď reklamu na dveře se zárubní za asi 3500 Kč. I kdybych je sehnal za 6000 Kč (nemusí jít nutně o Sapeli) ušetřím hezkých pár tisíc.

Přípojky

Tohle je spíše můj specifický případ, kdy spodní stavbu a základovou desku staví jiná firma a je logičtější, aby přípojky dělala ona. Jsme domluveni, že mi je udělají v podstatě za režii jako bonus k celé zakázce.

Vybavení koupelen

Už jsem zmínil – dlaždičky, umyvadla, vanu, WC atd. podle mě dokážu sehnat levněji a s tchánem zvládneme i montáž.

Podlahové krytiny

Dlažba, plovoucí podlahy i PVC jsou věci, které jsou pořád někde v akci a položení zvládneme.

Jímka

Do jímky budu chytat vodu ze střechy a zalévat s ní zahradu. V nabídce byla nějaká šílená cena a já si myslím, že díru mi vyhrábne bagrista při budování základů za pár stovek a plastové jímky v potřebné velikosti se na internetu dají koupit od cca 15 000 Kč. Tohle budu ale muset pořádně nastudovat, pokud by měl někdo zkušenost s výběrem jímky, podělte se v komentářích.

Garážová vrata

Mám pocit, že garážová vrata jsou další zboží, které je pořád někde v akci, takže se domnívám, že je zvládnu také pořídit levněji (minimálně o dopravu za 3000 Kč, která byla v nabídce, protože by se vezly asi 150 km).

Vymalování

Tady jde čistě o to ušetřit. Ne, že by malování bylo moje hobby, ale holt šetřit se musí a tohle zvládnu.

Obložení fasády dřevem

Ještě zvážím nákup dřeva na fasádu. Přiměl mě k tomu dnešní článek o Sibiřském modřínu u Petra. Musím se podívat do kalkulací, ale zdá se mi, že jím uváděná cena je super a opět bych mohl něco ušetřit :)

Co rozhodně nemíním dělat sám je elektrika, voda, odpady, podlahové topení, sádrokartony a pod.

Váhal jsem ještě u oken, ale nakonec jsem je nechal dle nabídky. Okna považuji za klíčovou část domu a nechci s nimi experimentovat. Nabídka od Vekry sice vyšla levněji, ale neslyšel jsem na ni úplně dobré reference a navíc bůh ví, jaká by byla cena nakonec (šlo o automatizovanou nabídku na základě poptávky přes web). Okna tedy zůstávají od firmy PKS.

A co je na tomto postupu nejlepší? Když se mi výše uvedené nepovede sehnat výhodněji, vezmu to u dodavatele domu dle původní nabídky.

Poslal jsem oznámení archeologům

Nezařazené, ,

Vypadá to, že se blíží první kopnutí, takže jsem pro jistotu poslal archeologům Oznámení záměru, což je první krok, po kterém by mělo následovat ještě Oznámení zahájení stavby. Na webu je to naštěstí dobře popsané a jsou tam i potřebné formuláře.

Vyplnění je jednoduché, v podstatě jen oznamujete co, kde a kdy. Posílá se to ve dvou exemplářích, přičemž jeden musíte poslat poštou a druhý stačí e-mailem. Jsem zvědav, co se bude dít dál. Co jsem zatím slyšel, tak obvykle to jen vezmou na vědomí a místo nijak nezkoumají (zvlášť, pokud se všude v okolí staví a vědí, že tam zakopaný mamut není :)

Oznámit stavbu archeologům je povinnost vyplývající ze stavebního povolení. Pozor na to.

Zapište si odběr nových článků e-mailem

Nezařazené, ,

Líbí se vám StavoBlog, ale nebaví vás kontrolovat, kdy konečně začnu stavět a bude tu více obsahu? Zapište si odběr novinek e-mailem a pokaždé, když vydám článek, dostanete o tom zprávu. Přihlašovací formulář naleznete na každé stránce v pravém sloupci nahoře (hned pod ikonkou RSS).

Všiml jsem si, že sem chodíte z vyhledávačů na poměrně přesné dotazy, na které tu ale zatím odpověď nenajdete – např. hodně dotazů směřuje na zkušenosti s firmou Celet nebo se systémem Stavoblock. Ty zkušenosti se tu určitě časem objeví, takže se vyplatí si odběr novinek zapsat.

A když už jsem v prvním odstavci zmínil RSS, tak novinky na StavoBlogu můžete samozřejmě sledovat i jeho prostřednictvím. Stačí se přihlásit k odběru RSS a novinky doputují automaticky přímo do vaší čtečky.

Příští článek už bude zase k věci nebo spíše ke stavbě. Chystám se sepsat položky, které se podle mě vyplatí ze smlouvy o stavbě domu vyhodit a zajistit si je sám. Dá se tím (doufám :) výrazně ušetřit, protože dodavatel stavby nemá například vůbec žádný zájem na tom, aby vám sháněl levnější dlaždičky do koupelny nebo levnější plovoucí podlahy.

Zapište si odběr novinek tímto formulářem:

[subscribe2]

Co se dělo se stavbou v březnu

Nezařazené

Blog existuje už měsíc a přesto, že se ještě nestaví, stihl jsem toho popsat dost. Tady je souhrn věcí, které jsem publikoval v březnu.

Začal jsem sepsáním důvodů proč psát blog o stavbě domu, následně jsem popisoval, co znamená žádat o stavební povolení a že strach z jednání s úřady nebyl nakonec opodstatněný a vše šlo vcelku hladce. Když stavební povolení dorazilo, překvapilo mě, kolik povinností z něj plyne a co všechno musí člověk udělat, než poprvé kopne.

Popisoval jsem také to, proč jsme zvolili dřevostavbu a proč si myslím, že je to nejlepší řešení. Následně mě překvapil spam od stavebních firem, které sledují obecní weby a když se na nich objeví stavební povolení, začnou posílat stavebníkovi své nabídky.

Skoro ve slíbené lhůtě dorazilo povolení od kanalizací Beroun a tak již nic nebrání vydání stavebního povolení.

Popsal jsem  proces výběru dodavatele dřevostavby a doporučil kde hledat inspiraci a zkušenosti s dřevostavbou. Vrátil jsem se zhruba dva roky zpět, kdy jsme už málem vybrali dodavatele, který stavěl domy z bedýnek od raket.

Poslední březnový článek už je aspoň trochu o stavbě, byť zatím stále v teoretické rovině – věnoval jsem se systému pro stavbu opěrných zdí.

Uvidíme, jestli v dubnu dojde už na nějaké praktické věci ze stavby, ale vidím to spíš až na květen.

Opěrná zeď Stavoblock

Nezařazené, ,

Protože je náš pozemek ve svahu a dům do něj bude částečně zapuštěn, musím řešit dvě opěrné zdi. Jedna je za domem a „drží“ pozemek nad naším a druhá podpírá terasu, která je před domem.

Menší odbočka: už při nákupu pozemku jsem tušil, že stavět ve svahu bude drahé a když je nakonec dům částečně podsklepen, bude to super drahé. Nevím, jestli bych volil stejný pozemek, kdybych znal náklady dopředu. Na druhou stranu, jde asi o nejhezčí pozemek v dané lokalitě, což zmiňuje ve svém odhadu ceny budoucí i odhadce banky :).

Zpět k opětným zdím. Protože opěrná zeď za domem bude na jednom konci vysoká skoro 3 metry a bude držet hezkých pár tun zeminy nad domem, musí být postavena kvalitně. Nerad bych se jednou ráno probudil a měl v domě sousedovu zahradu. Z možných řešení jsem zvažoval beton nebo gabiony (to jsou takové ty sítě naplněné kameny). Oboje jsem poměrně podrobně studoval a oboje zavrhl. Cena betonové zdi, která je navíc ošklivá, i gabiónů by se blížila ceně poměrně luxusního auta a to mi přijde trochu přehnané. Na internetu sice najdete rady, že gabiony drahé nejsou, že stačí koupit levně sítě, najít blízko kamenolom, koupit levně kámen, ten si dovézt na stavbu, sítě ručně naplnit, speciálními kleštěmi svázat sítě atd. Možná by to šlo, ale obávám se, že bych zeď z gabionů stavěl ještě za pět let a výsledek by nebyl úplně ideální. Takže jsem musel hledat dál.

Na výstavě o dřevostavbách jsem narazil na systém Stavoblock (podobnost s názvem tohoto blogu čistě náhodná :) od firmy Novabrik, který mě hned na první pohled zaujal. Systém je nejenom hezký na pohled, ale je relativně levný (opěrné zdi ale budou pořád stát jako levné nové auto) a hlavně se z něj staví bez betonování, je to v podstatě takové větší lego. Po krátkém zaškolení a pochopení principu zvládne prý zeď postavit i laik, takže výrazně ušetřím za postavení zdi a platím jen materiál.

Genialita řešení Stavoblock spočívá v tom, že zeď funguje jen na základě fyziky, je prostě navržená tak, že nemůže spadnout, protože váha zeminy za ní ji přitlačuje tak, že se nemůže zhroutit (opět zjednodušeně řečeno). Více pochopíte z webu výrobce.

Výhodou Stavoblocku je i to, že výrobce vám zpracuje „projekt“, ze kterého vypadnou potřebné parametry a počty jednotlivých komponent. Na výběr je několik barevných variant i povrchových úprav.

Trochu se děsím jen dopravy, protože podle kalkulace je materiálu asi 31 tun a to mi jedno auto těžko přiveze a asi to bude muset jet nadvakrát. Děsivé je i to, že mi projde rukama 31 tun betonu a to se bavíme jen o první polovině zdí – o té za domem :) Největší neznámá je pak to, zda to fakt dokážu postavit, ale v tomhle si věřím a s výsledkem se pochlubím snad již brzy.

Jak jsme si nevybrali Ovelos

Nezařazené,

Když jsme vybírali dodavatele dřevostavby, narazil jsem i na firmu Ovelos, která stavěla trochu zvláštní technologií – z vyřazených armádních bedýnek od nějakých raket. Zní to dost divně, ale má to jistou logiku – materiál asi nebyl drahý a byl za roky uskladnění v armádních skladech dokonale vyschlý a pro stavbu vhodný. Technicky šlo o sloupkovou výstavbu, kde se z bedýnek staví výplň stěn a bedýnky se pak vycpou izolací (zjednodušeně řečeno). Hlavní výhodou Ovelosu měla být cena, domy vycházely opravdu hodně levně.

Byli jsme se dokonce podívat na jeden rozestavěný dům a z mého laického pohledu vypadal dobře. Tedy kromě toho, že byl úplně nesmyslně členěn a velikost místností si v ničem nezadala s panelákem, ale to nebyla chyba Ovelosu, jako spíš investora.

Nicméně naše koketování s Ovelosem skončilo v okamžiku, kdy se na naší studii podíval jejich projektant a férově přiznal, že by to nezvládli postavit, resp. ne za rozumnou cenu. Nastřelená cena byla opravdu úplně mimo a měla podle mě za cíl mi ukázat, že to fakt nejde. Divné na tom je, že žádná jiná oslovená firma neřekla, že by to neuměli, pro nikoho nebyla studie problém. Každopádně férovost jednání je třeba Ovelosu přičíst k dobru, netahali mě za nos a neztrácel jsem čas jízdou na mrtvém koni.

S odstupem času jsem rád, že to s Ovelosem nedopadlo. Čím více jsem do problematiky dřevostaveb pronikal, tím bylo jasnější, že řešení Ovelosu by bylo opravdu hodně velký low end a asi bych toho časem litoval. Není samozřejmě nic špatného orientovat se na cenu a nabízet velmi levná řešení, já jsem ale v čase dospěl k tomu, že chceme trochu víc, že by měl být náš dům nízkoenergetický, že chceme difusně otevřenou konstrukci a pod. Proto jsem hledal jinde a vybral Celet.

Pokud vás bedýnky zajímají, můžete si o stavbě domu od Ovelosu přečíst více na tomto blogu.

Kde hledat inspiraci a zkušenosti s dřevostavbou

Nezařazené,

Ačkoliv to může někomu připadat zvláštní, nejen na internetu lze čerpat inspiraci. My jsme v začátcích úvah o stavbě domu mimo jiné vykoupili trafiku a studovali časopisy o stavbě a bydlení. Kvalita časopisů je různá a koupě některých jsou dle mého názoru zbytečně vyhozené peníze.

Na veletrhu Dřevostavby jsem v nějaké soutěži vyhrál předplatné časopisu Dřevo a stavby a tento dvouměsíčník mi přirostl k srdci. Kromě toho, že vychází jen jednou za dva měsíce  a tím pádem mám dostatek času přečíst každé číslo, je plný zajímavých informací, které se hodí jak tomu, kdo se stavět chystá, tak i těm, kdo už mají postaveno a řeší např. zahradu.

Na můj vkus se v článcích příliš často objevují stejné firmy, ale to už si musí každý přefiltrovat sám a nevybírat dodavatele jen podle jednoho časopisu. Mimochodem, často se zde objevuje i firma, která mně osobně kalkulaci slíbenou na osobní schůzce neposlala bez jediné omluvy ani za rok.

Pokud přemýšlíte o dřevostavbě, považuji časopis Dřevo s stavby za užitečnou investici a zejména rubrika Na návštěvě u …, za skoro povinné čtení.

A co vy, máte nějaký jiný tip na dobré čtivo?

Výběr dodavatele dřevostavby

Nezařazené,

Proč jsem se rozhodl pro dřevostavbu jsem již vysvětloval a podělím se i o proces výběru dodavatele. Ten jsme pojali opravdu důkladně a trochu paradoxem je, že jsme se nakonec rozhodli pro firmu, kterou jsme oslovili jako první nebo druhou a kdybychom dali na první pocit, nemuseli jsme oslovovat dalších 30. Ale popořadě.

Vybírat firmu, které svěřím částku v řádech miliónů jen podle internetu není podle mě úplně to pravé ořechové a tak jsme loni v zimně zamířili na veletrh Dřevo a stavby a obešli velkou většinu vystavovatelů.

Protože už jsme tou dobou měli studii od kamaráda architekta obával jsem se toho, že s atypickým domem bude mít většina dodavatelů problém. K mému překvapení mě téměř všichni vyvedli z omylu tím, že preferují právě individuální projekty a katalogové domy mají v podstatě jen proto, že to mají všichni a někteří zákazníci to vyžadují.

Domů jsme se vrátili s několika kilogramy katalogů a asi 30 použitelnými kontakty, kterým jsem následně zaslal studii v elektronické verzi k nacenění. Tady nastalo druhé překvapení, které už nebylo tak příjemné – z oslovených firem se zhruba polovina vůbec nenamáhala odpovědět, byť na veletrhu nic nebylo problém. Korunu tomu nasadila jedna firma, která mě vytáhla na osobní schůzku a po slibu, že do tří týdnů dostanu nabídku už se nikdy neozvala. Inu s krizí to asi není tak žhavé, když se o zákazníka „bojuje“ i takto.

Došlé nabídky byly různé kvality, od jednoho čísla „bude to stát asi X“ až po pečlivé rozpočty, nad kterými evidentně někdo přemýšlel a věnoval jim energii. Rozptyl cen byl značný, v podstatě to, co někdo nabídne za 3 miliony, nabídne někdo jiný klidně za 5 a více.

Po zralé úvaze a návštěvě ukázkového domu jsme se nakonec rozhodli pro firmu Celet. Dosavadní skoro roční jednání je seriózní, věcné a čiší z něj zájem o zákazníka. Firmu jsem pochopitelně lustroval pomocí Google a na Celet jsem nenašel žádné vyloženě špatné reference. Samozřejmě se najdou negativní názory a člověk si musí trochu filtrovat to podstatné. Z prostudovaných diskusí (1, 2, 3) plyne, že:

  1. člověk si musí smlouvu nechat zkontrolovat dobrým právníkem (to je ale snad samozřejmost, ne?)
  2. je třeba vyjednat zálohy tak, aby za delší konec tahal zákazník, ne firma (to asi platí pro všechny dodavatele)
  3. je trochu sázka do  loterie, jaká parta dům staví
  4. je třeba mít dobrý stavební dozor (řeší to bod 3 a i stavební dozor považuji za samozřejmou nutnost, pokud nejsem studovaný stavař)

Na firmu Celet mám i dvě „reference“ od dvou stavebních dozorů:

  1. Nedozoroval jsem, ale znám a dobrý
  2. Jednou jsem dozoroval, nebylo to bez problémů, ale nakonec celkem dobrý

Vyzbrojen dobrým právníkem a dobrým stavením dozorem věřím, že Celet bude dobrá volba.

Dorazilo povolení od kanalizací Beroun

Nezařazené,

Dorazil souhlas  s připojením na vodovod a kanalizaci, který je potřebný pro stavební povolení, resp. chtěla ho vidět paní na stavebním úřadě. VAK Beroun se sice nevešly do slíbené lhůty 30 dní a nevím, jestli to nakonec neposlali až po mé e-mailové urgenci (nikdo na ni neodpověděl, ale za dva dny vyjádření přišlo), ale celkově to zafungovalo pěkně. Web VAK Beroun je sice trochu divoký, ale celá žádost o vyjádření se nakliká a odešle elektronicky, takže člověk nic netiskne a nic nikam nemusí nosit.

Stavební povolení je na cestě, takže v nejbližší době mě čeká už jen jednání s ČEZem a opět s VAK Beroun o napojení elektřiny a vody potřebné pro stavbu. Snad to půjde podobně hladce jako dosud.

BTW: vypadá to, že jsem našel firmu pro výstavbu podsklepení a základové desky. Nechci to zakřiknout, ale první dojem z osobní schůzky je velmi dobrý.