Archiv autora: tomas

Co se dělo se stavbou v březnu

Blog existuje už měsíc a přesto, že se ještě nestaví, stihl jsem toho popsat dost. Tady je souhrn věcí, které jsem publikoval v březnu.

Začal jsem sepsáním důvodů proč psát blog o stavbě domu, následně jsem popisoval, co znamená žádat o stavební povolení a že strach z jednání s úřady nebyl nakonec opodstatněný a vše šlo vcelku hladce. Když stavební povolení dorazilo, překvapilo mě, kolik povinností z něj plyne a co všechno musí člověk udělat, než poprvé kopne.

Popisoval jsem také to, proč jsme zvolili dřevostavbu a proč si myslím, že je to nejlepší řešení. Následně mě překvapil spam od stavebních firem, které sledují obecní weby a když se na nich objeví stavební povolení, začnou posílat stavebníkovi své nabídky.

Skoro ve slíbené lhůtě dorazilo povolení od kanalizací Beroun a tak již nic nebrání vydání stavebního povolení.

Popsal jsem  proces výběru dodavatele dřevostavby a doporučil kde hledat inspiraci a zkušenosti s dřevostavbou. Vrátil jsem se zhruba dva roky zpět, kdy jsme už málem vybrali dodavatele, který stavěl domy z bedýnek od raket.

Poslední březnový článek už je aspoň trochu o stavbě, byť zatím stále v teoretické rovině – věnoval jsem se systému pro stavbu opěrných zdí.

Uvidíme, jestli v dubnu dojde už na nějaké praktické věci ze stavby, ale vidím to spíš až na květen.

Opěrná zeď Stavoblock

Protože je náš pozemek ve svahu a dům do něj bude částečně zapuštěn, musím řešit dvě opěrné zdi. Jedna je za domem a „drží“ pozemek nad naším a druhá podpírá terasu, která je před domem.

Menší odbočka: už při nákupu pozemku jsem tušil, že stavět ve svahu bude drahé a když je nakonec dům částečně podsklepen, bude to super drahé. Nevím, jestli bych volil stejný pozemek, kdybych znal náklady dopředu. Na druhou stranu, jde asi o nejhezčí pozemek v dané lokalitě, což zmiňuje ve svém odhadu ceny budoucí i odhadce banky :).

Zpět k opětným zdím. Protože opěrná zeď za domem bude na jednom konci vysoká skoro 3 metry a bude držet hezkých pár tun zeminy nad domem, musí být postavena kvalitně. Nerad bych se jednou ráno probudil a měl v domě sousedovu zahradu. Z možných řešení jsem zvažoval beton nebo gabiony (to jsou takové ty sítě naplněné kameny). Oboje jsem poměrně podrobně studoval a oboje zavrhl. Cena betonové zdi, která je navíc ošklivá, i gabiónů by se blížila ceně poměrně luxusního auta a to mi přijde trochu přehnané. Na internetu sice najdete rady, že gabiony drahé nejsou, že stačí koupit levně sítě, najít blízko kamenolom, koupit levně kámen, ten si dovézt na stavbu, sítě ručně naplnit, speciálními kleštěmi svázat sítě atd. Možná by to šlo, ale obávám se, že bych zeď z gabionů stavěl ještě za pět let a výsledek by nebyl úplně ideální. Takže jsem musel hledat dál.

Na výstavě o dřevostavbách jsem narazil na systém Stavoblock (podobnost s názvem tohoto blogu čistě náhodná :) od firmy Novabrik, který mě hned na první pohled zaujal. Systém je nejenom hezký na pohled, ale je relativně levný (opěrné zdi ale budou pořád stát jako levné nové auto) a hlavně se z něj staví bez betonování, je to v podstatě takové větší lego. Po krátkém zaškolení a pochopení principu zvládne prý zeď postavit i laik, takže výrazně ušetřím za postavení zdi a platím jen materiál.

Genialita řešení Stavoblock spočívá v tom, že zeď funguje jen na základě fyziky, je prostě navržená tak, že nemůže spadnout, protože váha zeminy za ní ji přitlačuje tak, že se nemůže zhroutit (opět zjednodušeně řečeno). Více pochopíte z webu výrobce.

Výhodou Stavoblocku je i to, že výrobce vám zpracuje „projekt“, ze kterého vypadnou potřebné parametry a počty jednotlivých komponent. Na výběr je několik barevných variant i povrchových úprav.

Trochu se děsím jen dopravy, protože podle kalkulace je materiálu asi 31 tun a to mi jedno auto těžko přiveze a asi to bude muset jet nadvakrát. Děsivé je i to, že mi projde rukama 31 tun betonu a to se bavíme jen o první polovině zdí – o té za domem :) Největší neznámá je pak to, zda to fakt dokážu postavit, ale v tomhle si věřím a s výsledkem se pochlubím snad již brzy.

Jak jsme si nevybrali Ovelos

Když jsme vybírali dodavatele dřevostavby, narazil jsem i na firmu Ovelos, která stavěla trochu zvláštní technologií – z vyřazených armádních bedýnek od nějakých raket. Zní to dost divně, ale má to jistou logiku – materiál asi nebyl drahý a byl za roky uskladnění v armádních skladech dokonale vyschlý a pro stavbu vhodný. Technicky šlo o sloupkovou výstavbu, kde se z bedýnek staví výplň stěn a bedýnky se pak vycpou izolací (zjednodušeně řečeno). Hlavní výhodou Ovelosu měla být cena, domy vycházely opravdu hodně levně.

Byli jsme se dokonce podívat na jeden rozestavěný dům a z mého laického pohledu vypadal dobře. Tedy kromě toho, že byl úplně nesmyslně členěn a velikost místností si v ničem nezadala s panelákem, ale to nebyla chyba Ovelosu, jako spíš investora.

Nicméně naše koketování s Ovelosem skončilo v okamžiku, kdy se na naší studii podíval jejich projektant a férově přiznal, že by to nezvládli postavit, resp. ne za rozumnou cenu. Nastřelená cena byla opravdu úplně mimo a měla podle mě za cíl mi ukázat, že to fakt nejde. Divné na tom je, že žádná jiná oslovená firma neřekla, že by to neuměli, pro nikoho nebyla studie problém. Každopádně férovost jednání je třeba Ovelosu přičíst k dobru, netahali mě za nos a neztrácel jsem čas jízdou na mrtvém koni.

S odstupem času jsem rád, že to s Ovelosem nedopadlo. Čím více jsem do problematiky dřevostaveb pronikal, tím bylo jasnější, že řešení Ovelosu by bylo opravdu hodně velký low end a asi bych toho časem litoval. Není samozřejmě nic špatného orientovat se na cenu a nabízet velmi levná řešení, já jsem ale v čase dospěl k tomu, že chceme trochu víc, že by měl být náš dům nízkoenergetický, že chceme difusně otevřenou konstrukci a pod. Proto jsem hledal jinde a vybral Celet.

Pokud vás bedýnky zajímají, můžete si o stavbě domu od Ovelosu přečíst více na tomto blogu.

Kde hledat inspiraci a zkušenosti s dřevostavbou

Ačkoliv to může někomu připadat zvláštní, nejen na internetu lze čerpat inspiraci. My jsme v začátcích úvah o stavbě domu mimo jiné vykoupili trafiku a studovali časopisy o stavbě a bydlení. Kvalita časopisů je různá a koupě některých jsou dle mého názoru zbytečně vyhozené peníze.

Na veletrhu Dřevostavby jsem v nějaké soutěži vyhrál předplatné časopisu Dřevo a stavby a tento dvouměsíčník mi přirostl k srdci. Kromě toho, že vychází jen jednou za dva měsíce  a tím pádem mám dostatek času přečíst každé číslo, je plný zajímavých informací, které se hodí jak tomu, kdo se stavět chystá, tak i těm, kdo už mají postaveno a řeší např. zahradu.

Na můj vkus se v článcích příliš často objevují stejné firmy, ale to už si musí každý přefiltrovat sám a nevybírat dodavatele jen podle jednoho časopisu. Mimochodem, často se zde objevuje i firma, která mně osobně kalkulaci slíbenou na osobní schůzce neposlala bez jediné omluvy ani za rok.

Pokud přemýšlíte o dřevostavbě, považuji časopis Dřevo s stavby za užitečnou investici a zejména rubrika Na návštěvě u …, za skoro povinné čtení.

A co vy, máte nějaký jiný tip na dobré čtivo?

Výběr dodavatele dřevostavby

Proč jsem se rozhodl pro dřevostavbu jsem již vysvětloval a podělím se i o proces výběru dodavatele. Ten jsme pojali opravdu důkladně a trochu paradoxem je, že jsme se nakonec rozhodli pro firmu, kterou jsme oslovili jako první nebo druhou a kdybychom dali na první pocit, nemuseli jsme oslovovat dalších 30. Ale popořadě.

Vybírat firmu, které svěřím částku v řádech miliónů jen podle internetu není podle mě úplně to pravé ořechové a tak jsme loni v zimně zamířili na veletrh Dřevo a stavby a obešli velkou většinu vystavovatelů.

Protože už jsme tou dobou měli studii od kamaráda architekta obával jsem se toho, že s atypickým domem bude mít většina dodavatelů problém. K mému překvapení mě téměř všichni vyvedli z omylu tím, že preferují právě individuální projekty a katalogové domy mají v podstatě jen proto, že to mají všichni a někteří zákazníci to vyžadují.

Domů jsme se vrátili s několika kilogramy katalogů a asi 30 použitelnými kontakty, kterým jsem následně zaslal studii v elektronické verzi k nacenění. Tady nastalo druhé překvapení, které už nebylo tak příjemné – z oslovených firem se zhruba polovina vůbec nenamáhala odpovědět, byť na veletrhu nic nebylo problém. Korunu tomu nasadila jedna firma, která mě vytáhla na osobní schůzku a po slibu, že do tří týdnů dostanu nabídku už se nikdy neozvala. Inu s krizí to asi není tak žhavé, když se o zákazníka „bojuje“ i takto.

Došlé nabídky byly různé kvality, od jednoho čísla „bude to stát asi X“ až po pečlivé rozpočty, nad kterými evidentně někdo přemýšlel a věnoval jim energii. Rozptyl cen byl značný, v podstatě to, co někdo nabídne za 3 miliony, nabídne někdo jiný klidně za 5 a více.

Po zralé úvaze a návštěvě ukázkového domu jsme se nakonec rozhodli pro firmu Celet. Dosavadní skoro roční jednání je seriózní, věcné a čiší z něj zájem o zákazníka. Firmu jsem pochopitelně lustroval pomocí Google a na Celet jsem nenašel žádné vyloženě špatné reference. Samozřejmě se najdou negativní názory a člověk si musí trochu filtrovat to podstatné. Z prostudovaných diskusí (123) plyne, že:

  1. člověk si musí smlouvu nechat zkontrolovat dobrým právníkem (to je ale snad samozřejmost, ne?)
  2. je třeba vyjednat zálohy tak, aby za delší konec tahal zákazník, ne firma (to asi platí pro všechny dodavatele)
  3. je trochu sázka do  loterie, jaká parta dům staví
  4. je třeba mít dobrý stavební dozor (řeší to bod 3 a i stavební dozor považuji za samozřejmou nutnost, pokud nejsem studovaný stavař)

Na firmu Celet mám i dvě „reference“ od dvou stavebních dozorů:

  1. Nedozoroval jsem, ale znám a dobrý
  2. Jednou jsem dozoroval, nebylo to bez problémů, ale nakonec celkem dobrý

Vyzbrojen dobrým právníkem a dobrým stavením dozorem věřím, že Celet bude dobrá volba.

Dorazilo povolení od kanalizací Beroun

Dorazil souhlas  s připojením na vodovod a kanalizaci, který je potřebný pro stavební povolení, resp. chtěla ho vidět paní na stavebním úřadě. VAK Beroun se sice nevešly do slíbené lhůty 30 dní a nevím, jestli to nakonec neposlali až po mé e-mailové urgenci (nikdo na ni neodpověděl, ale za dva dny vyjádření přišlo), ale celkově to zafungovalo pěkně. Web VAK Beroun je sice trochu divoký, ale celá žádost o vyjádření se nakliká a odešle elektronicky, takže člověk nic netiskne a nic nikam nemusí nosit.

Stavební povolení je na cestě, takže v nejbližší době mě čeká už jen jednání s ČEZem a opět s VAK Beroun o napojení elektřiny a vody potřebné pro stavbu. Snad to půjde podobně hladce jako dosud.

BTW: vypadá to, že jsem našel firmu pro výstavbu podsklepení a základové desky. Nechci to zakřiknout, ale první dojem z osobní schůzky je velmi dobrý.

Spam od stavebních firem

Je zajímavé sledovat, jak začínají chodit nabídky stavebních firem na základě toho, že se na obecním webu objevilo na vývěsce naše stavební povolení. Stavební firmy evidentně monitorují weby měst a obcí a hledají tak zákazníky.

Ani mi to tolik nevadí, protože na vývěsce není naštěstí e-mail a tím pádem mě musí spamovat klasickou poštou, což pro ně není zadarmo (10 Kč dopis). Spíše mě zaráží naivita některých těch firem, které mi nabízejí celou stavbu domu – přeci člověk žádající o stavební povolení už má většinou stavbu vyřešenu. Nebo jsem výjimka?

Každopádně v jedné nabídce mě zaujaly interiérové dveře, takže možná tento „spam“ využiji.

Zděný nebo dřevěný?

Protože o stavbě domu přemýšlíme už asi pět let, měl jsem dost času zvolit pro mě nejlepší technologii. Před těmi zhruba pěti lety jsme měli hotový projekt na jiný dům na jiném pozemku a tam šlo o zděnou klasiku a ani nevím proč. Dřevostavby tou dobou nebyly asi tak rozšířené nebo se mi to prostě nechtělo řešit. Po změně plánů a koupi jiného pozemku jsem to už vzal poctivěji a začal studovat možnosti. Nebudu to protahovat, dřevostavba u mě vyhrává na celé čáře a to z těchto důvodů:

  1. ekologie – nejsem sice žádný fanatický ekolog, ale když mám volit mezi ekologickým a neekologickým řešením, je to jasné. Někde jsem četl, že objem dřeva na jeden dům vyroste v lese za několik málo minut.
  2. lepší izolační vlastnosti dřeva – dřevěná stěna s vlastnostmi X je podstatně tenčí, než zděná stěna se stejnými vlastnostmi X. A ačkoliv se to nezdá, tak i pár ušetřených centimetrů tloušťky stěny vám může přinést pěkných pár metrů čtverečních uvnitř domu navíc – oblíbeným marketingovým sloganem stavitelů dřevostaveb je „jedna místnost navíc“. U pasivních dřevěných domů jsem dokonce četl něco jako že srovnatelná stěna z cihel by měla 2 metry tloušťky.
  3. lepší klima uvnitř domu – tohle tvrdí všichni majitelé dřevostaveb a já tomu věřím. Vůně dřeva je příjemná, vůně cihel, nevím, nevím… Dřevěné stěny lépe dýchají, zvláště pokud zvolíte difusně otevřenou konstrukci.
  4. ekonomické hledisko – postavení dřevostavby vyjde myslím stále trochu levněji, než stejná stavba postavená konvenčními technologiemi, ale i kdyby to vyšlo plus mínus stejně, je dřevostavba postavená daleko rychleji. Teoreticky můžete bydlet za pár týdnů. Pokud stavíte rok, dva i více, tak celou dobu musíte někde bydlet a platit nájem.
  5. dřevo je ověřené staletími, lidé bydleli v dřevěných domech vždy a není problém najít 150 let staré roubenky (a dnešní technologie je trochu jinde, než před 150 lety).

Určitě nebudu nikoho přesvědčovat, natož se hádat s obhájci cihel a betonu. Je každého věc, pro co se rozhodne. My stavíme dřevostavbu a já doufám, že výše uvedené budu moci brzy potvrdit vlastní zkušeností.

BTW: Samozřejmě existuje „betonová“ i „dřevěná“ lobby a je zábavné sledovat, jak spolu válčí v mediích, na veletrzích a podobně. Člověk nesmí věřit bezhlavě ani jedné straně a dát spíše na vlastní úsudek ověřený z více zdrojů.

Doufám, že na pozemku nemáme mamuty

Dorazilo stavební povolení. Sice ještě nenabylo právní moci, ale teď už by se nemělo snad nic pokazit.

Překvapilo mě, kolik povinností je k němu přidáno. Kromě standardních věcí jako je nedělat v noci hluk, dodržovat předpisy a podobně, jsou tam i takové, o kterých jsem nevěděl a na které by se nemuselo vyplatit zapomenout, protože tam jistě budou nějaké pokuty:

  • stavebník musí oznámit stavebnímu úřadu datum zahájení výstavby 
  • stavebník musí úřadu oznámit v předstihu tyto fáze výstavby pro kontrolní prohlídky:
    a) vytyčení stavby
    b) hrubá stavba
    c) vnitřní instalace
  • pokud budu chtít začít bydlet, musím to úřadu oznámit minimálně 30 dní předem
  • doklad o tom, že stavební firma má oprávnění stavět, se musí úřadu dodat 15 dní před zahájením prací
  • a pozor, to nejlepší – tři týdny před zahájením zemních prací musím oznámit svůj záměr Ústavu archeologické péče středních Čech. Budu tiše doufat, že na pozemku není žádné pohřebiště nebo tábor lovců mamutů. Teď si uvědomuji, že soused říkal, že tam našel trilobita. No nazdar.

Jinak dle povolení musí být stavba dokončena do dvou let od nabytí právní moci, ale dále se píše, že stavební povolení zaniká, pokud stavba není zahájena do dvou let od nabytí právní moci. Pravděpodobně lze požádat o prodloužení lhůty na dokončení, kdyby člověk nestíhal (doufám, že nás se to nebude týkat).

Stavební povolení

Protože dům bude mít plochu větší než 150 m2, nemohl jsem jít cestou ohlášení stavby, ale musel jsem podat klasickou žádost o stavební povolení. Podvědomě jsem měl z jednání s úřady strach, ale naštěstí se ukázalo, že je to vcelku jednoduchá záležitost. Pochopitelně asi záleží na konkrétním městě a úředníkovi, ale já si v Králově Dvoře nemohu ani v nejmenším stěžovat.

Protože dokumentaci pro stavební povolení jsem měl od profesionála, představovalo podání žádosti v podstatě jen předání dvou kopií dokumentace, žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o vydání stavebního povolení. Zároveň jsem ještě musel požádat o povolení na životním prostředí Berouna, kde jsem musel vyplnit např. informace  o ploše domu, kolik m3 ornice při stavbě stáhnu a co s ní udělám (metry jsem odhadl a uvedl její zpětné využití při řešení zahrady). Posledním dokumentem, na který čekám, je vyjádření kanalizací – na to mají v Berouně elektronickou aplikaci, kterou jsem se s menšími zádrhely probil a žádost odeslal. Vyjádření by mělo přijít do 30 dnů, což je zítra, tak jsem zvědav.

Po odevzdání všech dokumentů (kromě těch kanalizací) úřad dokumentaci zkontroloval a asi do 10 dnů přišlo poštou info o zahájení řízení s tím, že veřejné slyšení proběhne 1. 3. 2012. Na něj byly pozváni všichni vlastnící okolních pozemků a sítí. Podle zákona jsem musel info o zahájení řízení s nákresem situace vyvěsit na pozemku. Naštěstí je tam už kaplička pro elektro a plyn, takže jsem to nalepil tam a snad to tam chvilku vydrželo.

Na veřejném projednávání jsem byl podle očekávání sám, takže jsme jen sepsali stručný zápis shrnující jak bude stavba vypadat a co se bude dít. Následně musí info viset 2 týdny na vývěsce a 15 dní bude nabývat právní moci. Začátkem dubna bych tedy měl mít stavební povolení v ruce.

Vím, že většina projektantů nabízí zařízení stavebního povolení za cenu okolo 10 tis. Pokud nemáte vyloženě peněz na rozhazování nebo mimořádně problematický stavební úřad, doporučuji vyřídit si to sám, není to tak strašné, jak se může zdát. Samotný poplatek za podání žádosti je 300 Kč.