Jak spočítat velikost jímky na dešťovou vodu

Zachytávat dešťovou vodu má mnoho dobrých důvodů. V našem případě například ten, že svádět dešťovku do veřejné kanalizace je přímo zakázané. I když ale nemáte přímo zákaz, vyplatí se zamyslet se nad tím, kolik spotřebujete vody třeba na zálivku zahrady, nemluvě o tom, že na děšťovku se dá připojit např. i splachování záchodu. Podívejte se na své vyúčtování, kolik stojí m3 vody. A že cena vody půjde jen nahoru je prakticky jisté.

Když začnete o jímce na děšťovku uvažovat, logicky vás jako první napadne, jak velkou jímku pořídit a jak potřebnou velikost spočítat. Naštěstí existují online kalkulačky, které vám s výpočtem pomohou. Jedna z nich je třeba na webu glynwed.cz. Do kalkulačky stačí zadat pár základních informací jako je např. plocha střechy či zamýšlené využití dešťové vody a vypadne vám orientační velikost nádrže.

A kolik vám může jímka ušetřit při průměrné ceně vody 71 Kč za m3? Při zálivce zahrady z vodovodu zaplatíte podle článku Kolik vody potřebujeme na zálivku zahrady za rok přibližně toto:

  • trávník 500 m2 = 187 500 litrů = 13 312 Kč
  • okrasné keře 175 m2 = 150 000 litrů = 10 650 Kč
  • záhonky 30 m2 = 63 000 litrů = 4 473 Kč

Při těchto číslech se investice do jímky a zavlažování zahrady z ní musí vrátit za rok, maximálně za dva. Prolévat zahradou desítky tisíc korun je ekonomický nesmysl.

Momentálně máme objednanou sklolaminátovou jímku na 5 m3 a brzy by se měla osazovat. Z instalace samozřejmě udělám reportáž :)

4 thoughts on “Jak spočítat velikost jímky na dešťovou vodu

  1. Měl byste více informací k tomu, že je zákaz svádění dešťové vody do kanalizace? Jinak toto je velmi zajímavé řešení, jen je potřeba zmínit ještě nutný přepad z jímky a též zvážit možný typ, který si jímka vodu naakumuluje, ale pomocí malých direk na dně jímky, tuto nashromážděnou vodu velmi pomalu upouští do spodních vod…

    1. 1) zákaz odvádět dešťovku do kanalizace podle mě plyne z místních podmínek a vyhlášek. U nás to bylo tak, že v projektu muselo být vyřešeno nakládání s děšťovkou na pozemku.

      2) dírky na dně mi nepřijdou moc praktické, protože je asi nejde ovládat, ne? V létě, kdy je vody málo, nechci vypouštět nic a naopak při deštích potřebuji přebytečnou vodu odvádět pryč rychle. Uvažuji ještě o třetí variantě – nějaké čerpadlo s čidlem, které při dosažení určité hladiny v jímce vodu vyčerpá ven (do zahrady).

      1. 1) Ok zjistím si dle vyhlášek. Trativod už by měl být snad akceptovatelný.

        2) Je to nepraktické, ale viděl jsem, že myslím zrovna Glynwed to nabízí. Spíše tam půjde o tak malý odtok, že to vždy do dalšího deště vystačí a alespon se část dostane do spodních vod (oblasti, kde spodních vod je nedostatek by tento problém řešit měly), ale nejsem vodohospodář, proto nevím konkrétní detaily jak samotného zařízení, tak podmínek pro upouštění….

  2. Ano, stačí obvykle i vsakovací jímka (velká díra v zemi zasypaná štěrkem), také takové dvě máme. Ale z těch se nezaleje zahrada :) Takže pokud chce člověk trochu šetřit a zalévat zahradu zdarma, je jímka dobrá věc. Já jsem to zlehka počítal podle nějaké kalkulačky srážek a vody potřebné na zavlažování zahrady a investice do jímky se vrátí za nějaké 2-3 roky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *