Všichni řemeslníci v domě používají divné slovíčko vágrys. Z kontextu jsem pochopil, že jde o nějakou míru, od které se vše odvíjí a měří. Je to čára, která je po celém domě ve stejné výšce, takže se od ní dá vše měřit a nespletete se. Pochopil jsem, že obvykle se vágrys kreslí metr nad finální podlahu (ale není to podmínka). Kdokoliv z řemeslníků pak potřebuje trefit nějakou skutečnou výšku, např. 30 cm na podlahou pro zásuvky, použije vágrys a trefí se.
Určit vágrys není jen tak. Nemůžete přijít na stavbu a říct tady je vágrys. Na každé stavbě by se měl vágrys předat písemně ve stavebním deníku každému novému dodavateli. Jen tak se vám nestane, že budete mít zásuvky půl metru nad zemí, nebo v horší variantě podlahu o 10 cm vyšší/nižší a nikdo se k chybě nebude znát.
Teď, když jsem to celé pochopil a vím o čem je řeč, mohl jsem machrovat při zaměřování dveří a na otázku „máte tu někde vágrys?“ ležérně odpovědět „jasně, vágrys je tady“ :).
Co o vágrysu říká Wikipeda:
Vágrys (z německého der Waagriss, doslovně váhorys), též vodorovina, niveleta, je v místnosti narýsovaná vodorovná čára na stěnách kolem dokola, většinou 1 metr nad podlahou (aby se dala měřit hadicovou vodováhou). Jedná se o pomocnou stabilní míru, od níž se po celou dobu stavby odměřují veškeré hloubky, výšky a vodoroviny: základ pod podlahou, výška podkladního betonu, tloušťka izolace, výška podlahového betonu, tloušťka lepidla s dlažbou (hotová podlaha). Nad vágrysem se měří: výška a vodorovina okenních parapetů, okenních a dveřních překladů, výška stropu.