Když jsme vybírali dodavatele dřevostavby, narazil jsem i na firmu Ovelos, která stavěla trochu zvláštní technologií – z vyřazených armádních bedýnek od nějakých raket. Zní to dost divně, ale má to jistou logiku – materiál asi nebyl drahý a byl za roky uskladnění v armádních skladech dokonale vyschlý a pro stavbu vhodný. Technicky šlo o sloupkovou výstavbu, kde se z bedýnek staví výplň stěn a bedýnky se pak vycpou izolací (zjednodušeně řečeno). Hlavní výhodou Ovelosu měla být cena, domy vycházely opravdu hodně levně.

Byli jsme se dokonce podívat na jeden rozestavěný dům a z mého laického pohledu vypadal dobře. Tedy kromě toho, že byl úplně nesmyslně členěn a velikost místností si v ničem nezadala s panelákem, ale to nebyla chyba Ovelosu, jako spíš investora.

Nicméně naše koketování s Ovelosem skončilo v okamžiku, kdy se na naší studii podíval jejich projektant a férově přiznal, že by to nezvládli postavit, resp. ne za rozumnou cenu. Nastřelená cena byla opravdu úplně mimo a měla podle mě za cíl mi ukázat, že to fakt nejde. Divné na tom je, že žádná jiná oslovená firma neřekla, že by to neuměli, pro nikoho nebyla studie problém. Každopádně férovost jednání je třeba Ovelosu přičíst k dobru, netahali mě za nos a neztrácel jsem čas jízdou na mrtvém koni.

S odstupem času jsem rád, že to s Ovelosem nedopadlo. Čím více jsem do problematiky dřevostaveb pronikal, tím bylo jasnější, že řešení Ovelosu by bylo opravdu hodně velký low end a asi bych toho časem litoval. Není samozřejmě nic špatného orientovat se na cenu a nabízet velmi levná řešení, já jsem ale v čase dospěl k tomu, že chceme trochu víc, že by měl být náš dům nízkoenergetický, že chceme difusně otevřenou konstrukci a pod. Proto jsem hledal jinde a vybral Celet.

Pokud vás bedýnky zajímají, můžete si o stavbě domu od Ovelosu přečíst více na tomto blogu.