Venku je na teploměru krásných 35 stupňů, takže je ideální čas objednat dřevo na zimu. Meteorologové určitě brzy přispěchají s prognózou, že letošní zima bude nejhorší za posledních 100 let (jako každý rok :)
Jednotky používané při prodeji dřeva
Nejčastěji se při nákupu dřeva setkáte s jednotkou sypaný metr nebo rovnaný metr (PRMs nebo PRMr). Jak už z názvu plyne, sypaný metr jsou polena nasypaná do krychle o rozměrech 1 × 1 × 1 metr a rovnaný metr je dřevo srovnané do prostoru 1 × 1 × 1 metr. Rovnaný metr je samozřejmě dražší, protože je v něm dřeva více.
Pro představu – v loňské teplé zimě jsme v krbu spálili asi čtyři prostorové sypané metry.
Na co dát při nákupu dřeva pozor
Tím, jak roste obliba ekologického vytápění, roste i počet firem nabízejících prodej palivového dřeva a svého dodavatele najdete určitě i blízko vás. Asi nejdůležitější je ověřit si, zda kupujete dřevo vyschlé nebo nedávno pokácené. Podle různých pouček by mělo dřevo před použitím na topení vysychat 2-3 roky. Já osobně jsem udělal zkušenost s hodně mokrým bukem, který fakt hoří špatně a pokud ho koupíte čerstvý někdy v listopadu, tak v prosinci s ním opravdu nezatopíte.
V minulém roce jsem kupoval dřevo někdy v září a díky teplému podzimu vysychalo na jižní straně domu něco přes tři měsíce a bylo to znát. Samozřejmě, že by bylo lepší nechat ho schnout 2 roky, ale to by člověk musel koupit dřevo a dva roky netopit. Nebo koupit dřevo vysušené, což ale bude o dost dražší.
Můj plán je koupit každý rok o trochu dřeva více a postupně udělat zásobu vysušeného, ale zatím se mi to moc nedaří.
Dále je potřeba rozmyslet si, jaké dřevo koupíte. Na topení je nejlepší dřevo tvrdé, protože má větší výhřevnost. Měkké dřevo je sice levnější, ale budete ho potřebovat více, takže nic neušetříte.
Já osobně mám nejlepší zkušenost s kombinací buku a břízy. Bříza má tu výhodu, že dobře hoří i vlhká – to všichni víme ze skauta, že :). Proto pokud nemáte možnost koupit dřevo vyschlé, doporučuji kombinaci dub/buk a k tomu bříza. A kupovat už touto dobou, aby přeci jen pár měsíců vysychalo.
Finanční úspora
Dost těžko se počítá úspora při topení dřevem a elektřinou (v našem případě), protože bych asi musel třeba týden topit v krbu a týden ne, ideálně při stejné teplotě venku a pak porovnat spotřebu elektřiny. Nicméně subjektivně při porovnání dvou zim se mi zdá, že dřevo za 1000 Kč mi uspořilo na elektřině 2000 Kč, takže čistá úspora je 1000 Kč. Jak říkám, je to ale jen odhad a třeba o letošní zimě vymyslím, jak to změřit exaktněji.
Reaguji na článek. Při topení dřevem nejde o to, dřevo spálit – zlikvidovat jako odpad, ale opravdu se ohřát. Při spalování opravdu suchého dřeva je teplota spalování v topeníšti řádově 650 – 850°C. Pokud topíme vlhkým až mokrým dřevem, jsme vůbec rádi, když dřevo vůbec hoří a teplota dosáhne s bídou 350°C. Navíc se vyprodukuje hodně vodní páry, kterou musí skomírající plameny ohřát, aby ji podobně jako plynové kotle s atmosférickým hořákem (s velikou tepelnou ztrátou) vůbec dopravily do volného ovzduší. Bohužel teplota spalin je tak nízká, že dochází ke kondenzaci par a tvorbě kyselin, které způsobují korozi spotřebičů, kouřovodů a rozežírají vložky a komíny ať jsou vyrobeny z jakéhokoliv materiálu. Navíc dochází k dehtování, nalepování sazí v komíně a poškozování ovzduší. Kdo nechce (nebo nemůže) topit dřevem o vlhkosti cca 20%, ať topí určitě vším ostatním, protože když si přepočítá výše popsané škody na finanční náklady na topení, tak ho např. topení plynem kondenzačním kotlem nevyjde o nic dráž!!! Jiří Krejčí