V červenci jsme se dostali k položení terasy a posunuli kvalitu bydlení zase o stupínek výš. Pocit chození bosou nohou po dřevěné terase se nedá na blogu popsat, to se musí zažít :)
Materiál na terasu
V podstatě od začátku jsem byli rozhodnuti pro dřevěnou terasu. Zavrhli jsme různé plastové imitace prken, které vychází dráž než pravé dřevo a dřevo to není. Sice prodejci argumentují dlouhou životností a bezúdržbovostí, ale to vám vhodně zvolené dřevo splní také.
Nejprve jsem byl rozhodnut pro český modřín, který mi připadal jako rozumný kompromis s dobrým poměrem cena/výkon. Pak jsem si ale vzpomněl na starší zápisek na blogu u Petra, který popisoval svoji zkušenost s nákupem sibiřského modřínu na obklad fasády v kvalitě C za velmi slušné peníze.
Zamířil jsem tedy na web Palubky Seca, prošel ceníky a vznesl dotaz na možnost nákupu terasových prken i hranolů v kvalitě C. Kvalita C znamená, že prkna mají vady, občas nedohoblovaný konec, suky, občas divnou barvu a pod. Na můj dotaz na prořez mi bylo sděleno, že se udává tak 15 – 20 % a že kvalita C se hodí spíše na terasy, kde se chodí v botách, nehodí se vůbec k bazénům a podobně. Cena 253 Kč za m2 oproti 653 Kč za kvalitu AB je hodně silný argument pro přemýšlení o kvalitě C a trošce práce s prořezáváním.
S ohledem na to, že sibiřský modřín na terase vydrží 25 a více let, nebylo co řešit. Zakoupili jsme tedy 30 m2 prken (na 24 m2 terasy) a 100 bm hranolů 4×7 cm (také sibiřský modřín kvality C).
Prodejce mi rovnou doporučil i nerezové šrouby BERNER TX-25 5x60mm, kde jeden sice stojí přes 3 Kč, takže jsem za ně dal přes 3500 Kč bez DPH (800 ks), ale nelituji. Počítal jsem asi nějak blbě, takže jsem pak 100 šroubů dokupoval v Hornbachu a i když stály podobně, kvalita se nedá srovnat. Z té stovky jsem asi 4 při montáži ulomil, což se mi u BERNERů nestalo ani u jednoho z osmi set. Navíc BERNER má hvězdičku a s ní se pracuje daleko lépe, než s klasickým křižákem. Rozhodně se nevyplatí na šroubech šetřit a nerez je bezpodmínečně nutný, to se dočtete prakticky u všech návodů na terasy.
Veškerý materiál na terasu tak vyšel i s dopravou na cca 20 000 Kč.
Montáž terasy
Pod terasou máme garáž a skladba terasy je odspodu: beton, asfaltová izolace, XPS a speciální fólie, která se dává na střechy, když se na ně sází tráva či dokonce stromy. Protože jsme potřeboval dostat terasu do výšky podlahy v domě, zvedal jsem celý rošt o cca 17 cm. Upotřebil jsem zbylou zámkovou dlažbu s opravy chodníku o tloušťce 6 cm a k ní dokoupil zámkovku tlustou 4 cm. Vznikly mi tak „cihly“ vysoké 10 cm a ty jsem rozmístil pod hranoly zhruba 50 cm od sebe. Spolu s tloušťkou prkna a hranolu jsem s dostal přesně na výšku, která byla třeba. Pod „cihly“ jsem pro jistotu dával kusy asfaltové lepenky, aby neležely přímo na finální fólii.
Nemusel jsem nijak řešit sklon pro odtok vody, protože terasa je již vyspádovaná betonem a rošt tento spád kopíruje. Pokud se terasa staví na rovině, měl by se sklon vyřešit, aby voda nestála na prknech a odtékala pryč.
Terasu máme do „L“, takže jsem si dost lámal hlavu s tím, jak prkna klást. Zvažoval jsem i jejich kladení ve dvou směrech s tím, že by se ve zlomu nějak potkávaly pod úhlem 45 stupňů, ale nakonec jsem usoudil, že bych si tím nadělal víc problémů než užitku a prkna položil v jednom směru. K francouzskému oknu , kterým se na terasu chodí, jsou podélně, tj. kolmo na osu chůze ven. Zdálo se mi to hezčí a čistší řešené, než je skládat kolmo k domu. A myslím, že jsem udělal dobře.
Jakmile má člověk rošt, je už samotná montáž celkem jednoduchá. Rošt má mezi hranoly rozestupy minimálně 50 cm, raději méně, než více. Myslím, že se nevyplatí šetřit, dát hranoly dál od sebe a pak se divit, že se terasa prohýbá. Mezi samotná prkna je doporučován rozestup cca 5 mm. Já jsem rozestupy prken řešil tak, že jsem v OBI koupil za asi 9 Kč půlmetrový hranolek 6×6 mm, rozřezal ho na 4 ks a ty vždy vkládal mezi montované a již namontované prkno.
Díry do prken jsme předvrtávali tenkým vrtáčkem (3 mm) a každé prkno je přišroubované v místě setkání s hranolem dvěma šrouby. Zašroubovat 900 šroubů není žádná legrace, i když máte elektrickou utahovačku. Položit těch 24 m2 nám ve dvou zabralo asi 9-10 hodin.
Kvalita prken
Nepočítal jsem to přesně, ale vyloženě na vyhození bylo podle mě méně než 10 % prken, spíš tak 5 %. Na druhou stranu, někdo může být trochu víc puntičkář a vyházel by víc. My jsme vycházeli z toho, že děláme terasu přírodní a nějaký suk či kaz ve dřevě nevadí, spíše naopak. Pokud bychom chtěli sterilní terasu, kde je jedno prkno jako druhé, mohli jsme koupit plastové napodobeniny.
Nejčastějším problémem pro vyřazení části prkna bylo to, že mělo poškozené nebo nedodělané drážkování, pár jich mělo vypadlé suky, nebo nebyla dohoblovaná hrana. Občas byla část prkna úplně vyšisovaná a jakoby bez barvy. Hodně problémů ale řešilo prosté otočení prkna tak, že se vada dala dospod.
S hranolů nebylo vadné snad vůbec nic. Možná lze za vadu považovat jejich prohnutí, ale nebylo to nijak hrozné.
Sečteno a podtrženo, výroba terasy není žádná věda, potřebujete jen trochu šikovnosti a správné nářadí – elektrickou pilu, utahovačku a vrtačku. Když odhlédnu od toho, že montáž terasy stála nějaký náš čas, tak jsme se dostali na cenu okolo 800 Kč za m2 za nádhernou dřevěnou terasu, která by měla vydržet minimálně 25 let. A to myslím jde.
Takto vypadá terasa na jaře 2019
