Bohužel se potvrdilo to, čeho jsem se bál. Opěrná zeď Stavoblock naplánovaná za domem se za dům prostě nevejde. Problém je sousedův dům, resp. to, že už stojí a to včetně oplocení. Zeď měla být zhruba metr od hranice pozemku a vyvstaly dva problémy:
- Nelze vybagrovat třímetrovou díru tak, že lžíce bagru bude lízat sousedův plot – to by taky plot i s kusem zahrady mohl skončit dole ve výkopu
- Zeď Stavoblock má jednu vlastnost – je strašně široká dole, je to v podstatě trojúhelník, jehož dolní hrana by měla mít něco ke dvěma metrům, takže teoreticky by sahala ještě pod sousedův pozemek
Nic z výše uvedeného by nebyl problém, kdyby sousedův dům ještě nestál. V takovém případě by nebyl problém se domluvit, že kvůli opěrce se odbagruje i kus jeho pozemku a po postavení opěrky se vše vrátí do původního stavu. Jenže s postaveným domem to už nejde.
Operativně jsme se s panem Smetanou ze Smestavu dohodli, že zeď posuneme blíž k domu, takže za domem nebude ulička široká 1,7 metu ale pouze 1 metr a že zeď uděláme ze ztraceného bednění, které se pořádně proloží železem. Zeď je na nejvyšším konci zakončena do tvaru L, takže ta kratší kolmá zeď hodně pomůže stabilitě celé zdi a bude to myslím dobré (spoléhám na zkušenosti stavební firmy a dozoru). Zeď nebude sice tak hezká jako Stavoblock, ale je skoro celá za domem, kam nikdo koukat nebude. Podstatné je hlavně to, že by to cenově nemělo být dražší.
V pátek se pro opěrnou zeď vylily betonové základy a od pondělí by se měla stavět, takže na staveništi vyroste první kousek stavby :)
Na Stavoblock jsem nerezignoval, bude z něj druhá, trochu menší, opěrka pro terasu před domem.